Já jsem na začátku prázdnin nebrečela, že nemám žádnou brigádu. Naopak - těšila jsem se, jak si pěkně odpočinu, doma si uspořádám věci, stejně už jsem se
na to dlouho chystala. Navíc jsem měla téměř jistou brigádu u taťky v práci,
troška protekce ještě nikoho nezabila, že?
Jenže…
Udeřil poslední týden školy a po mně už byla sháňka na brigádu, prý prodávat nábytek. Nic těžkýho. Jenže…
To, že si budu muset pamatovat, jak se jmenuje kterej odstín látky nebo dřeva (což je ještě “lepší”), kterej si zákazník vymyslí, mi samozřejmě nikdo neřek. Náš zákazník - náš pán, ale u případů, kdy má dotyčná nebo dotyčný až moc bujnou fantazii už preventivně říkám, nemáme, nevedem, konec, nashle. Někdy mě lidi až udivujou, přece jenom, žijeme v né moc velkém městě a jsme malý krámek, na skladě máme 2 pohovky, 2 postele a pár skříní, ale pán si přijde pro těsnění, který se už minimálně 20 let nevyrábí, ale pán má přece doma skříň v perfektním stavu (osobně si myslím, že z Tuzexu), tak přece musíme mít do tý jeho fajnový skříně nějaký těsnění. Upřímně moc jsem ani nepochopila, co přesně chtěl.
No a tak se každý den, když vstávám, těším na to, co si naši zákazníci zase vymyslí.
Jenže…
Udeřil poslední týden školy a po mně už byla sháňka na brigádu, prý prodávat nábytek. Nic těžkýho. Jenže…
To, že si budu muset pamatovat, jak se jmenuje kterej odstín látky nebo dřeva (což je ještě “lepší”), kterej si zákazník vymyslí, mi samozřejmě nikdo neřek. Náš zákazník - náš pán, ale u případů, kdy má dotyčná nebo dotyčný až moc bujnou fantazii už preventivně říkám, nemáme, nevedem, konec, nashle. Někdy mě lidi až udivujou, přece jenom, žijeme v né moc velkém městě a jsme malý krámek, na skladě máme 2 pohovky, 2 postele a pár skříní, ale pán si přijde pro těsnění, který se už minimálně 20 let nevyrábí, ale pán má přece doma skříň v perfektním stavu (osobně si myslím, že z Tuzexu), tak přece musíme mít do tý jeho fajnový skříně nějaký těsnění. Upřímně moc jsem ani nepochopila, co přesně chtěl.
No a tak se každý den, když vstávám, těším na to, co si naši zákazníci zase vymyslí.
Dobře, abych nebyla zlá jenom na zákazníky, nedavno nám do prodejny vběhla čivava, když jsem si jí všimla, chtěla jsem si jí jít pohladit, tak jsem se zvedla a ona? Kouká na mě vrtí ocasem a pod ní? Hovno, pardon za ten výraz, ale takouhle velikost jsem u tak malýho psa ještě neviděla... A kdo myslíte, že to musel uklidit. Jistě, já! Až tu čivavu příště uvidim, tak jí asi načutnu.
To jsou ty radostnější chvilky, kdy se něco děje, ovšem většinu času jenom sedim, koukam do monitoru, nebo do knížky. Nadbytek času, kdy lidi nechodí, poslední dobou vyplňuju seriálem Sex ve městě, hezky díl po dílu, po posledním dílu a nezbytném shlédnutí filmů, se můžete těšit na článek do rubriky Opinions. Průběžný stav: Zatim dobrý.
Naštěstí mě žádný velký kozy nepronásledujou, tím pádem se nerušeně prokousávám pracovní dobou.
- Adéla
Žádné komentáře:
Okomentovat