sobota 30. listopadu 2013

Věneček

Myslím, že zcela bezesporu můžu svou neaktivitu tento týden svést na biologii, protože mi bere většinu volného času. Tím jsem tedy jistě omluvena. Focení je pro nás také docela problém, protože v pondělí a v úterý jezdím domů ze školy za tmy, zatímco Adéla jezdí za tmy ve středu a ve čtvrtek. V pátek máme trénink, tudíž outfitové články se dají fotit pouze o víkendu.





Připravila jsem si pro vás kratší a ne moc záživný článek z věnečku. Na fotce můžete vidět mě, moje šaty ze sekáče a mýho bratra. Začínám uvažovat nad tím, že čím je starší, tím pro mě je horší ukořistit nějaké peníze od rodičů. Šla jsem za tátou, ať mi dá nějakou korunu, ale on už žádnou korunu neměl! A proč? Protože můj milostivý bratr si o ní už ráčil říct a na mě nic nezbylo.






Co bych řekla k věnečku. Můj plán jít si popovídat  s přáteli kupodivu vyšel. Vážně jsem čekala, že ještě teď budu s kocovinou hekat v posteli neschopna se zvednout, jak tomu běžně bývá.




Co mě vždycky zaručeně pobaví na našich maloměstských akcích, jsou ohozy vážených slečen. Bych brečela, když to vidím. V tomto případě méně rozhodně není více. 10 cenťáků látky navíc by pomohlo u každé. Určitě máme také všichni radost, že děvčatům začala růst prsa, ale obdivovat to celý večer? Díky, nechci. Šaty tančících dívek se mi nelíbily ani jedny, ale to beru, neměla jsem lepší.

- Daniela